V ČR jsou čtyři vodíkové stanice, ve většině zemí EU není žádná

První tuzemská vodíková stanice byla otevřena v roce 2021 v Ostravě, další přibyly předloni postupně v Praze na Barrandově, následně ve skladu Čepra v Mstěticích u Prahy a jako poslední stanice v Litvínově. Všechny umí plnit na tlak 700 barů. Další dvě stanice jsou podle dat centra rozestavěny a kolem osmi stanic je ve fázi přípravy nebo záměru.

Dosud poslední vodíková stanice v Česku tak byla dokončena už téměř před dvěma roky, od té doby se na další čeká. Stát přitom v minulosti avizoval, že do konce roku 2025 by mělo v ČR fungovat 12 vodíkových čerpacích stanic a o pět let později 40. Na dobíjecí a plnicí infrastrukturu ministerstvo dopravy v minulých letech vyčlenilo šest miliard korun.

V EU je evidováno 269 veřejných vodíkových plnicích stanic, přičemž největší pokrytí vykazuje Německo (113 stanic), následované Francií (62 stanic) a Nizozemskem (49 stanic). Jen v těchto třech zemích je tak k dispozici 83,3 procenta všech vodíkových plnicích stanic v EU. Jednotky stanic v EU lze najít kromě Česka ještě v Polsku, Rakousku, Belgii, Švédsku, Dánsku, Itálii a Španělsku. Dalších 16 zemí nemá žádnou.

Pomalému rozvoji vodíkové infrastruktury odpovídá i rozvoj vodíkového vozového parku. V ČR je aktuálně provozováno 29 osobních vozidel s vodíkovým palivovým článkem (FCEV). "V roce 2024 nebyla v České republice registrována žádná nová vozidla FCEV, pouze jedno ojeté," uvedl Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.

Detailní informace o české vodíkové infrastruktuře shrnuje takzvaná vodíková mapa, která je součástí webu cistadoprava.cz. "Webovou aplikaci jsme vyvinuli za účelem systematického monitoringu, analýzy aktuálního stavu a dynamiky rozvoje vodíkové infrastruktury v kontextu dopravního sektoru. Aplikace poskytuje komplexní přehled projektů výstavby plnicích stanic a zařízení pro produkci vodíku, včetně jejich zařazení do jednotlivých fází realizace," uvedl vedoucí oblasti vodíkových technologií Centra dopravního výzkumu Bronislav Vahalík.

Vozy na vodíkové palivové články jsou v podstatě elektromobily, které elektrickou energii nezískávají z baterií, ale z reakce vodíku a kyslíku. Jediným odpadem je přitom čistá voda.