Kapacita větrné a solární energie v Číně překonala kapacitu tepelné energie

"V prvním čtvrtletí roku 2025 dosáhla nově instalovaná kapacita větrné a fotovoltaické energie v Číně celkem 74,33 milionu kilowattů, čímž se kumulativní instalovaná kapacita zvýšila na 1,482 miliardy kilowattů,“ oznámil úřad. Kapacita tepelné energie činila 1,451 kilowattů.

Čína se zavázala, že emise uhlíku se do roku 2030 přestanou zvyšovat a že do roku 2060 dosáhne takzvané uhlíkové neutrality. To znamená, že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat.

Přibližně 60 procent energie vyrobené v Číně pochází z uhlí. Čína je ale zároveň velmocí v oblasti obnovitelných zdrojů energie a podle výzkumu zveřejněného v loňském roce staví téměř dvakrát tolik zdrojů větrné a solární energie než všechny ostatní země dohromady.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu prohlásil, že "bez ohledu na to, jak se změní situace ve světě“, Čína ve svém úsilí bojovat proti změnám klimatu nepoleví. Řekl také, že Čína před listopadovou konferencí o změnách klimatu COP30 oznámí své závazky ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2035, známé jako národně stanovené příspěvky (Nationally Determined Contributions, NDC). Vztahovat se podle něj budou na všechny skleníkové plyny, nejenom na oxid uhličitý.

Spojené státy za současného prezidenta Donalda Trumpa odstoupily od pařížské klimatické dohody a naopak oznámily, že významně rozšíří těžbu fosilních paliv. Spojené státy jsou druhým největším znečišťovatelem ovzduší na světě.

Čína loni přidala rekordních 357 gigawattů (GW) větrné a solární energie, což je desetinásobek proti přírůstkům v USA. Cíl do roku 2030, kterým byla instalace 1200 GW solární a větrné kapacity, splnila téměř o šest let dříve. Přírůstky větrné a solární energie v letošním prvním čtvrtletí podle energetického úřadu výrazně překonaly celkový nárůst spotřeby elektřiny v Číně.

"Tento trend bude velmi pravděpodobně pokračovat i v následujících měsících a čtvrtletích roku 2025,“ řekla agentuře AFP poradkyně pro globální politiku organizace Greenpeace East Asia Jao Če. To podle ní naznačuje, že čínský energetický sektor prochází strukturálními změnami a že emise uhlíku v tomto sektoru jsou jen krůček od vrcholu.

Uhlí však i nadále hraje v Číně klíčovou roli v energetickém mixu. "Nestálost proměnlivých obnovitelných zdrojů, jako je vítr a slunce... znamená, že je obecně nevhodné srovnávat je s pevnými a kdykoli dostupnými zdroji energie, jako je uhlí,“ řekl hlavní manažer společnosti Lantau Group David Fishman. "Existuje skutečně určitá kombinace větru, slunce a úložiště energie, která se rovná jedné uhelné elektrárně, ale toto určení se všude na světě liší," dodal.

Spotřeba energie v Číně se přitom dál zvyšuje, loni o 4,3 procenta. Pokrýt tento růst obnovitelnými zdroji energie je "těžký úkol pro rozvojovou zemi s obrovským segmentem těžkého průmyslu a rezidenční populací, která upřímně řečeno v přepočtu na hlavu ani nespotřebovává tolik elektřiny,“ řekl Fishman.

Navzdory boomu v oblasti obnovitelných zdrojů energie zahájila Čína loni výstavbu uhelných elektráren o celkovém výkonu 94,5 gigawattu. To představuje 93 procent celosvětové produkce, uvádí únorová zpráva finského Střediska pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA) a americké organizace Global Energy Monitor (GEM).

Produkce uhlí v Číně v posledních letech stabilně roste, z 3,9 miliardy tun v roce 2020 se loni dostala na 4,8 miliardy tun. A to navzdory tomu, že prezident Si Ťin-pching slíbil přísnou kontrolu nad produkcí energie z uhlí, než ji země mezi lety 2026 a 2030 postupně omezí.