HN: ČEZ plánuje v oblasti Ralska výstavbu větrného parku s výkonem až 115 MW

Liberecký kraj má s větrnou energetikou dvacetiletou zkušenost. Nejstarším projektem jsou dvě obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem připojené do sítě v roce 2003. Kraji patří v Česku co do počtu elektráren třetí místo, v sedmi lokalitách stojí 31 větrných věží v okolí Hrádku nad Nisou a ve Frýdlantském výběžku. Zařízení s celkovým instalovaným výkonem 49 megawattů dodala loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) do sítě téměř 111 gigawatthodin elektrické energie.

Zatím největší je v kraji větrný park firmy JRD Group v Hrádku nad Nisou s 13 větrnými elektrárnami s instalovaným výkonem přes 26 MW, v plánu má firma přidat dalších šest. V oblasti Dolní Řasnice a Krásného Lesa na Liberecku plánuje stavbu sedmi elektráren společnost W.E.B Větrná energie. Stavbu další elektrárny zvažují v Jindřichovicích pod Smrkem, rozhodovat o tom budou v referendu. V Košťálově na Semilsku plánuje stavbu elektrárny firma Beneš Energo, o stavbě elektráren se jedná také třeba v Brništi a okolních obcích na Českolipsku.

Projekt v Ralsku počítá s výstavbou 16 větrných elektráren s výškou až 166 metrů a průměrem rotoru do 163 metrů s celkovou výškou až 250 metrů v oblasti Svébořic a Náhlova. Výkon každé z elektráren by se měl pohybovat od 5,56 do 7,2 MW, celkový instalovaný výkon elektrárny by tak měl být od 88,96 do 115,2 megawattů. Po dokončení by celý park dokázal ročně vyrobit tolik elektřiny, kolik by jinak vzniklo spálením zhruba 200.000 tun hnědého uhlí.

ČEZ v oblasti Ralska provozuje na pěti místech solární elektrárny o celkovém výkonu 56 MW. Pro obyvatele Ralska je další záměr novinkou. "Určitě nás čeká veřejné projednání. Při té příležitosti se bude moct veřejnost vyjádřit, jestli tu větrné elektrárny chce, nebo ne. My se na základě toho k záměru postavíme," sdělil deníku starosta Ralska Miloslav Tůma (ANO). Vzhledem k malému osídlení území má za to, že by větrný park nemusel místním vadit.

Velká část podobných projektů v Česku ztroskotá na nesouhlasu obyvatel. "Určitě nebudeme větrný park tlačit na sílu. Připravujeme ho s vědomím města Ralska, kterému jsme předložili první návrhy a vedeme další jednání. Celý proces je na začátku," řekl HN mluvčí skupiny ČEZ Martin Schreier. Pro obyvatele okolních obcí plánuje ČEZ benefity formou podpory komunitních projektů. Se zahájením stavby počítá v březnu 2007, hotovo by mělo být o dva roky později.

Prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních využívala do počátku 90. let sovětská armáda. K vojenským účelům ale sloužil už v první polovině minulého století. Oblast patří v zemi k nejzatíženějším lokalitám po pobytu sovětských vojsk, sanace území stála přes půl miliardy korun. Navzdory předchozímu působení armády je ale v oblasti nedotčená příroda s řadou přírodních památek. Část území patří od roku 2007 Libereckému kraji, který na bývalém letišti Hradčany plánuje fotovoltaickou elektrárnu s výkonem až 100 megawattů.