Mluvčí kabinetu k výzvě od průmyslu: Ceny energií se vláda snaží aktivně řešit

"Situaci energeticky náročného průmyslu chápeme, proto jsme minulý měsíc odsouhlasili také novou výši státní kompenzace firmám s vysoce energeticky náročnými provozy. Na zpětné kompenzace za rok 2024 bude připraveno zhruba 2,24 miliardy korun," uvedla Ješátková. Připomněla současně, že vláda usiluje o revizi pravidel pro nové emisní povolenky ETS2 pro dopravu a vytápění budov.

"V průmyslu chceme i změkčení opatření pro automobilový průmysl v oblasti spalovacích motorů a nepodporujeme také příliš ambiciózní emisní cíle, které navrhla Evropská komise v nedávné době. V poslední době jsme na evropské úrovni prokázali, že jsme spolehlivým partnerem, který dokáže své zájmy prosadit, proto se nám také daří naše partnery přesvědčovat ke zlepšení podmínek jak pro české, tak i evropské firmy," řekla mluvčí.

Dopis zveřejnila Ocelářská unie na svých webových stránkách. Kromě ocelářů se k výzvě přidali také zástupci chemického a papírenského průmyslu a sléváren, kováren a strojařů. Ti premiérovi navrhli některá opatření, která by podle nich konkurenceschopnost českých firem pomohla zlepšit.

Řada podniků z těchto oborů je podle nich nyní kvůli evropským plánům na snížení produkce oxidu uhličitého nucena investovat do dekarbonizace výrobních procesů. Pro firmy ale nutné investice nejsou podle zástupců svazů rentabilní a snižují jejich konkurenceschopnost na trhu. V Evropě se tak se začínají pozastavovat investice do dekarbonizace, tvrdí signatáři dopisu

Ješátková uvedla, že vláda se snaží dlouhodobě investovat, ať už se jedná o vytváření nových energetických zdrojů, například jaderných, tak do posilování infrastruktury - jak plynové, tak elektrické. "Dokázali jsme zajistit změnu evropské jaderné taxonomie, což byla důležitá podmínka pro rozvoj jádra. Dlouhodobé investiční plány by měly přinést nejen dostupné ceny energie, ale věřím, že povedou též k rozvoji tuzemského průmyslu s vysokou přidanou hodnotou," uvedla.

Autoři dopisu premiérovi například navrhují, aby se zavedla nulová daň ze zemního plynu a snížily se síťové poplatky za elektřinu a zemní plyn. Zároveň by se mělo zachovat a prodloužit bezplatné přidělování emisních povolenek, poskytnout podnikům jistotu ohledně kompenzací nepřímých nákladů a rozšířit je i na další chemické látky včetně čpavku. Zavést by se měla také dočasná státní podpora pro průmyslové uživatele zemního plynu, elektřiny a emisních povolenek, pokud by ceny energií zůstaly vysoké.