Lukašenko chce další jadernou elektrárnu, pro dodávky do okupovaných oblastí

"(Ruská státní jaderná korporace) Rosatom už vypracovala možnosti dalšího rozšíření naší jaderné energetiky. Nechci veřejně hovořit o penězích. Máme možnosti, o kterých vás budu informovat," uvedl Lukašenko. "Pokud padne rozhodnutí, hned začneme stavět nový jaderný blok či novou elektrárnu, pokud to bude zapotřebí na západě Ruska a v osvobozených regionech," řekl běloruský prezident.

Putinovi Lukašenko dále podle státní agentury řekl, že pokud projekt schválí, na východě Běloruska by se mohla postavit nová jaderná elektrárna, která by zásobovala Chersonskou, Záporožskou, Luhanskou a Doněckou oblast. Ty Rusko částečně okupuje a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku.

"S financováním vůbec není problém. Pokud je odběratel, který bude elektřinu odebírat a platit požadovaný tarif, tak to vůbec není problém," uvedl Putin podle běloruské agentury.

Lukašenko doslova hovořil o "osvobozených regionech", tedy použil stejné výrazy jako ruská propaganda, napsal server RBK-Ukrajina, podle kterého návrh zdůrazňuje blízké vztahy mezi Lukašenkem a Putinem a spojenectví Minsku a Moskvy bez ohledu na americké pokusy přimět pobídkami běloruského diktátora k propuštění politických vězňů. Bělorusko podpořilo ruskou válku proti Ukrajině, a to i poskytnutím svého území jako nástupiště k invazi v roce 2022. S žádným z okupovaných ukrajinských regionů Bělorusko přímo nesousedí. Jedinou jadernou elektrárnu má na západě země. Elektřinu z ní chtělo Bělorusko prodávat v Evropské unii, ale tam ji odmítli kupovat, dodal portál.

Bělorusko má jadernou elektrárnu u města Astravec nedaleko hranic s Litvou. Postavil ji Rosatom, stavbu financovala Moskva úvěrem ve výši deseti miliard dolarů (asi 208 miliard Kč) na 25 let. Zařízení čelí kritice kvůli obavám o bezpečnost, zejména ze strany sousedních zemí a mezinárodních organizací. Elektrárna má dva reaktory, každý o výkonu 1200 megawattů. První reaktor byl spuštěn v roce 2020, druhý byl připojen k běloruské síti o tři roky později, provoz však narušily problémy s údržbou. Elektrárna pokrývá přibližně 40 procent běloruské spotřeby elektřiny.

Bělorusko v dobách Sovětského svazu v roce 1986 vážně postihla jaderná katastrofa v ukrajinském Černobylu, který se nachází v blízkosti hranic s Běloruskem. Dopad této tragédie je v Bělorusku stále hluboký, lidé mají zdravotní následky i desítky let po havárii.