Experti: Výše regulovaných cen energií se změní, i tak ale koncové ceny klesnou

Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh ERÚ, k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, jejich výše se ještě může výrazně změnit.

Návrh regulovaných cen od ERÚ není podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera překvapením, protože vychází z nastavených pravidel. Připomněl, že růst regulované složky elektřiny je vyústěním zejména vyšší potřeby investic a také navyšování ceny potřebných služeb a nových zařízení elektroenergetické infrastruktury.

"Celkové náklady za elektřinu mohou u většiny domácností v roce 2026 spíše klesnout, u velkoodběru bude pokles výraznější. Pokud se navíc nová vláda rozhodne, že bude hradit vyšší část plateb za podporované obnovitelné zdroje, může být pokles ještě zásadnější," tvrdí Macenauer. U plynu pak upozornil na předpoklad postupného navyšování spotřeby, což bude do budoucna snižovat regulované ceny.

"Celkově je nutno spravedlivě říct, že bez výrazného tlaku na fotovoltaiku a s tím související nové prvky v energetice by cenová úroveň nemusela růst ani inflačně. To je fakt, na nějž jsme roky upozorňovali a který se do účtu za připojování miniaturních OZE výroben běžně nepočítá," dodal Macenauer.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka je návrh ERÚ ve srovnání s některými předchozími krizovými lety návratem ke standardnímu modelu cenové regulace. "ERÚ se snaží reflektovat rostoucí náklady na údržbu sítí a systémové služby, ale zároveň tak, aby si nárůst mohly domácnosti i firmy dovolit," řekl. Zároveň ale připomněl, že už nyní patří regulovaná složka ceny elektřiny v Česku mezi nejvyšší v Evropě.

Tyleček také připomněl, že rozhodující pro finální podobu regulovaných cen na rok 2026 nakonec bude politické rozhodnutí o financování podpory obnovitelných zdrojů (POZE). "Pokud nová vláda naplní předvolební slib a převezme tyto výdaje plně na stát, regulované ceny by se mohly snížit až o 15 procent. Tím by došlo k částečnému oddělení energetických nákladů domácností od dotační politiky státu a k stabilizaci účtů v delším horizontu. Jedná se o model, který funguje například v sousedním Německu," řekl Tyleček.

Pokles koncových cen elektřiny o jednotky procent předpokládá i přes nárůst regulované složky také člen správní rady Centropol Energy Jiří Matoušek. "Zásadní jsou mírně nižší nákupní ceny elektřiny pro spotřebu v roce 2026. Dále rostoucí preference klientů uzavírat smlouvy s víceletými pevnými cenami s nižší ceníkovou cenou, do které se promítá nižší nákupní cena roku 2027. V cenách pro rok 2026 již nebudou v nákupech figurovat obchody za vysoké ceny z období energetické krize či těsně po ní. A v neposlední řadě za nižšími cenami stojí konkurenční tlak s velmi atraktivními cenami při změně dodavatele anebo při záchraně klientů," vysvětlil Matoušek.