Těžba uhlí v Česku loni meziročně vzrostla o dvě procenta na 25,6 milionu tun

Hnědého uhlí se loni vytěžilo 24,3 milionu tun, meziročně o 2,5 procenta více. Produkce rostla především v první polovině roku. Většina se využila jako průmyslové uhlí. Klíčová ložiska hnědého uhlí jsou v Česku v Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější lokality jsou lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku.

V posledním tuzemském černouhelném dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku horníci v loňském roce vyrubali 1,28 milionu tun černého uhlí. Meziročně to bylo asi o pět procent méně. Většinu, konkrétně 781.000 tun, tvořilo koksovatelné uhlí, které může být využíváno na výrobu koksu a následně například k výrobě surového železa. Výrazně ubylo uhlí pro energetické účely.

Spolu s poklesem těžby černého uhlí klesla i výroba koksu. Loni činila zhruba 1,36 milionu tun, což bylo oproti předloňsku o zhruba 1,5 procenta méně.

Těžba černého uhlí se v Česku v minulých týdnech po více než 200 letech definitivně uzavřela. Symbolický poslední vozík s uhlím z hloubky 1300 metrů dolu ČSM vyjel 4. února. I po ukončení těžby zůstávají ve Slezsku stále miliardy tun nevytěženého černého uhlí, jejich vytěžení by ale podle expertů bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné.

V současné době se tak v ČR těží už jen hnědé uhlí, které se dobývá povrchově v několika lomech v severozápadních Čechách. Také tato těžba by ale za pár let měla rovněž skončit.

Loni se tak přerušil dlouhodobý propad tuzemské těžby uhlí. V předchozích letech těžba prudce klesala, například předloni těžaři zaznamenali meziroční pokles produkce o 17 procent. Těžba dlouhodobě klesala v souvislosti s plánem státu na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033. Energetické firmy počítají s ještě dřívějším termínem.