Měření ve štole Jezeří na Mostecku poslouží vědcům, dovnitř se podívají lidé

Štolu dlouhou 431 metrů vyrazili horníci kvůli sledování procesů v hlubině při těžbě uhlí. "Na základě získaných dat se upravovala těžba tak, aby se chránil zámek nad lomem," uvedla Eva Maříková, mluvčí energetické skupiny Sev.en, která doposud celé území spravovala. "Tato monitorovací praxe se stala vzorem pro přístup ke kulturním památkám v dalších těžebních oblastech," uvedla. Celou lokalitu převezme nový správce, proto se hledalo další využití pro štolu.

Důlní dílo převezme od dubna společnost VUHU, které ho chce proměnit ve vědecko-výzkumně vzdělávací prostor. "Data z měřicí stanice nám mohou předpovědět, jak se území bude chovat po změně hydrogeologického režimu. Lom doposud fungoval jako obrovský dren, kam se stahovala voda, která se pak čerpala na povrch. Teď se to změní," uvedl hlavní geolog VUHU Lukáš Žižka. Ke klasické měřicí stanici, která je umístěna uvnitř štoly za dvojími dveřmi v bedně, kde přístroj chrání ze všech stan polystyren, přibudou moderní digitální technologie. Stanice v minulosti zaznamenala zemětřesení na Chebsku i při havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima.

Časem se do štoly podívají studenti a veřejnost. "Stojíme na úpatí zámku Jezeří, který je na seznamu sedmi nejohroženějších památek v Evropě, proto bychom chtěli část štoly proměnit v jakousi podzemní galerii, která by sloužila pro výstavy, byl by tu prostor pro interaktivní učebnu, výzkumné práce vysokoškolských studentů i pro prezentaci přednášek a další akce pro veřejnost," uvedla vedoucí odboru vědy a výzkumu Kateřina Svobodová.

Předtím bude nutné opravit konstrukci uvnitř štoly, kterou střeží Hlavní báňská záchranná stanice Most. Její ředitel Radim Slabák uvedl, že nutné je sanovat prvních 70 metrů. Ostění je zkorodované. Pracovat se přitom uvnitř nesmí kvůli radonu déle než čtyři hodiny v kuse. "Bude to běh na dlouhou trať. Zkoušeli jsme tři způsoby, jak postupovat. Uvidíme, co se nakonec vybere," uvedl Slabák.

Štolu v minulých letech opakovaně využívali kynologové. "Tohle je pro nás úplně ideální terén pro trénování, protože zemětřesení u nás moc nehrozí, nepotřebuje proto tolik cvičit v sutinách," uvedl Miroslav Fencl ze záchranné kynologické skupiny Centrum Parent Company. Od dubna bude muset 20 kynologických dobrovolníků cvičit jinde. Zasahují při záchraně lidí po celé České republice a zkušenosti s hledáním zemřelých v nepřístupných terénech předávají i v zahraničí.