Nové kogenerační jednotky za 233 milionů korun v Ostravě částečně nahradily uhlí

"Kogenerační jednotky budou jednak dodávat teplo do celé Ostravy a zároveň budou dodávat elektřinu a poskytovat podpůrné služby pro elektrizační soustavu," řekl obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola.

Tři nové kogenerační jednotky s elektrickým výkonem 6,9 megawattů (MW) a tepelným výkonem 7,17 MW vyrábějí elektřinu i teplo ze zemního plynu. Ředitel uvedl, že se díky nim podaří snížit produkci oxidu uhličitého téměř o 8000 tun ročně a oxidu siřičitého skoro o 23 tun za rok. "To představuje zhruba 4000 aut, která by zmizela z dopravy v Ostravě," řekl Tobola.

Uvedl, že výhodou kogeneračních jednotek je schopnost začít vyrábět do několika minut od spuštění. "Je to zdroj, který, i když je odstavený, jsme schopni velmi rychle najet v případě potřeby, a zároveň je to zdroj, který poskytuje rychlé služby výkonové rovnováhy, to znamená služby, kterými vyrovnáváme nestabilitu v elektrizační soustavě," řekl Tobola.

Ostravský primátor Jan Dohnal (ODS) řekl, že spuštění zařízení je dobrá zpráva pro ovzduší a obyvatele Ostravy. Připomněl, že díky areálu Veolie v Zábřehu se po zatopení elektrárny v Třebovicích při povodních v září 2024 povedlo rychle obnovit dodávku tepla do většiny města.

"Už tenkrát, kdy tady byly pouze plynové kotelny, sloužil vlastně jako jediný zdroj, díky kterému jsme byli schopni velmi rychle obnovit dodávky tepla v Ostravě. Nyní jsme ten zdroj doplnili o dalších sedm megawattů v teple, takže je ještě daleko robustnější a bude daleko výkonnější v případě nějakých poruch," řekl Tobola. Nejlidnatější městský obvod Ostrava-Jih je nyní podle něj ve výrobě tepla mnohem soběstačnější.

"Jsme v podstatě na takovém malém ostrůvku. Moderní kogenerační jednotky s velkou účinností by měly zabezpečit naprostou soběstačnost Ostravy-Jihu v letním provozu, což je v podstatě unikátní projekt. Je důležitý i proto, aby i město v rámci své politiky energetiky bylo soběstačné," řekl primátorův náměstek Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).

Ostrava by podle něj mohla být do budoucna nejen uživatelem tepla a elektřiny, ale i větším partnerem Veolie a ovlivňovat cenu. Zmínil například projekt využití odpadního tepla z čistírny odpadních vod, kde chce Veolia nainstalovat velká tepelná čerpadla.

Klíčovým krokem dekarbonizace v ostravském plynárenství byl podle Veolie odklon od uhlí v Teplárně Přívoz, která od roku 2023 zásobuje centrum Ostravy teplem vyrobeným ze zemního a koksárenského plynu. Nyní připravuje transformaci Elektrárny Třebovice, která je největším zdrojem ve městě.

"Základem řešení bude kombinace paroplynového cyklu a tepelných čerpadel, pomocí kterých budeme využívat odpadní teplo. Zemní plyn bude tvořit přibližně 70 procent energetického mixu a zbývajících 30 procent zajistí odpadní teplo," řekl Tobola. Technologie chce Veolia nainstalovat do roku 2030.

"Výroba z plynu je obecně dražší než výroba z uhlí, ale na druhou stranu plyn je emisně přívětivější pro životní prostředí. Emise CO2 v případě využití plynu jsou zhruba poloviční oproti uhlí, takže zase šetříme na povolenkách, které musíme odvádět a platit," řekl Tobola. Vyšší náklady na plyn je podle něj navíc firma schopna vykompenzovat výrobou elektřiny.

Veolia Energie ČR je jedním z největších výrobců a dodavatelů tepla v Česku a také významným producentem elektrické energie. Dodává teplo a elektřinu domácnostem, institucím a podnikům v Moravskoslezském, Olomouckém, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Středočeském kraji a také v Praze. V roce 2024 měla výnosy 14,18 miliardy korun a čistý zisk 78,8 milionu korun. Skupina Veolia Energie je součástí nadnárodního francouzského koncernu Veolia.