Povodí Labe vypouští krkonošskou přehradu Labská, bude z ní těžit usazeniny

Při povodních v roce 2024 se větší množství splavenin dostalo do přehrady nejen v části nad štěrkovou přepážkou, ale i pod ni. "Tím došlo k omezení její ochranné funkce (před povodněmi) a hrozí další posun materiálu do hlavní části nádrže při budoucích povodňových průtocích," uvedl generální ředitel podniku Marián Šebesta.

Sedimenty bude stavební firma PAS Natura těžit v asi 700 metrů dlouhém úseku od začátku vtoku Labe do přehrady po štěrkovou přepážku, a to na úroveň původního dna. "Předpoklad je, že bude nutné odtěžit přibližně 33.000 metrů krychlových sedimentů. Po vytěžení sedimentů se plně obnoví funkčnost retenčního prostoru vodního díla," uvedlo Povodí Labe.

Usazování splavenin v přehradě je podle vodohospodářů přirozený proces. Důležitou roli má příčná štěrková přepážka, která snižuje rychlost proudění vody a omezuje vznik nánosů v hlubší části nádrže.

Odtok z nádrže pro snížení hladiny nepřekročí pět metrů krychlových za vteřinu. Při povodni v červenci 1997 přehradou protékalo 177 metrů krychlových vody za vteřinu. Povodí Labe je připraveno na případný záchranný přesun živočichů z břehů po snížení hladiny vody v přehradě.

Přehrada Labská byla postavena v letech 1910 až 1916. Podnětem k její stavbě byla katastrofální povodeň z července 1897. Přehrada je v úzkém labském údolí, kam stéká voda z okolních krkonošských kopců. Účelem přehrady je zachytit povodňovou vlnu a snížit její účinek, částečně ochránit území pod přehradou před povodní, zajistit minimální průtok v Labi pod nádrží a rekreace. Objem nádrže je 2,9 milionu metrů krychlových.