Rusko hrozí Arménii kvůli sbližování země s EU, píše Kommersant

Moskva uvažuje o jednostranném vypovězení příslušné dohody z roku 2013 o bezcelních dodávkách plynu, ropných výrobků a diamantů, což podle analytiků může Arménii připravit nejen o slevu na ruský plyn a ropu, ale i postavit Jerevan před nutnost obtížného hledání náhražky za ruské dodávky, dodal deník.

Zmíněná hrozba podle listu vyplývá z dopisu ruského ministra energetiky Sergeje Civiljova arménskému ministerstvu infrastruktury. Snahy Arménie vstoupit do EU neodpovídají partnerství mezi ruskou a arménskou vládou, varoval Civiljov.

Ruské i arménské úřady se podle deníku zdržely vyjádření.

Arménie pokrývá většinu svých potřeb dovozem zemního plynu z Ruska. Gazprom loni dodal zemi 2,7 miliardy metrů krychlových plynu, dalších 476 milionů metrů krychlových plynu poskytl Írán v rámci programu plyn za elektřinu. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina platí Arménie 177,5 dolaru (zhruba 3700 Kč) za 1000 krychlových metrů ruského plynu.

Vztahy Jerevanu s Moskvou se vyostřují od roku 2023, kdy Ázerbájdžán sousedící s Arménií bleskovou vojenskou operací znovu ovládl Náhorní Karabach a navzdory přítomnosti ruských vojáků ukončil desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů. Ruské oddíly byly rozmístěny v Karabachu jako mírové síly po arménské porážce v krátké válce s Ázerbájdžánem na podzim 2020.

Arménie se v roce 2023 připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok. Soud vydal zatykač na prezidenta Putina a obvinil ho z osobní odpovědnosti za únosy dětí z Ukrajiny. Arménie také v roce 2024 zmrazila svou účast v Organizaci kolektivní bezpečnosti, kterou vede Moskva.

Arménie je členem Ruskem vedeného ekonomického uskupení Euroasijská hospodářská unie (EAHU) a je silně závislá na energetických dodávkách z Ruska. Arménský premiér Nikol Pašinjan se letos rozhodl, že se nezúčastní květnových oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce v Moskvě, ani nadcházejícího summitu EAHU v Kazachstánu. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva však v reakci na jeho rozhodnutí kritizovala sbližování Jerevanu se Západem a ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Arménie se postupně odtrhává od Ruska.