Povodí Labe začalo s těžbou sedimentů z vypuštěné Labské přehrady v Krkonoších
Státní podnik Povodí Labe začal v minulých dnech těžit sedimenty z vypuštěné Labské přehrady pod Špindlerovým Mlýnem v Krkonoších. Práce potrvají do konce září. Podnik odhaduje odtěžení asi 33.000 metrů krychlových sedimentů, které se do přehrady dostaly hlavně při povodních v září 2024. ČTK to dnes řekl mluvčí Povodí Labe Aleš Prokopec.
Přehradu vodohospodáři začali vypouštět na začátku května. Aktuálně je hladina vody v přehradě na kótě 675,15 metru nad mořem, což je 3,5 metru pod úrovní stálého nadržení a 19 metrů pod korunou hráze. "Hladina již dál klesat nebude a po dobu těžby sedimentů se bude pohybovat rozpětí od 674 do 676 metrů nad mořem," uvedl Prokopec.
Stavbaři na dně přehrady nejprve začali bagry a další těžkou technikou hloubit v sedimentu odvodňovací strouhy. Voda obsažená ve splaveninách díky tomu rychleji odteče do meandrujícího Labe na dně přehrady. Lehčí sediment bez vody pak nákladní auta odvezou. Sedimenty stavební firma PAS Natura odtěží v úseku dlouhém asi 700 metrů od začátku vtoku Labe do přehrady po štěrkovou přepážku, a to na úroveň původního dna. Práce přijdou na 25,9 milionu korun bez daně z přidané hodnoty.
Usazování splavenin v přehradě je podle vodohospodářů přirozený proces. Důležitou roli má příčná štěrková přepážka, která snižuje rychlost proudění vody a omezuje vznik nánosů v hlubší části nádrže. Aby si přehrada uchovala plnou schopnost zadržovat povodňové průtoky, Povodí Labe sedimenty odstraňuje. Při předchozí těžbě splavenin v roce 2009 těžká technika z přehrady odvezla asi 40.000 metrů krychlových sedimentů.
Odtok z nádrže v těchto dnech činí necelý jeden metr krychlový za vteřinu. Při velké povodni v červenci 1997 přehradou protékalo 177 metrů krychlových vody za vteřinu.
Přehrada Labská byla postavena v letech 1910 až 1916. Podnětem k její stavbě byla katastrofální povodeň z července 1897. Přehrada je v úzkém labském údolí, kam stéká voda z okolních krkonošských kopců. Účelem přehrady je zachytit povodňovou vlnu a snížit její účinek, částečně ochránit území pod přehradou před povodní, zajistit minimální průtok v Labi pod nádrží a rekreace. Objem nádrže je 2,9 milionu metrů krychlových.
Související články
InterSucho: Česko zažilo druhý vrchol letošního sucha, nyní pomalu ustupuje
Česko zažilo letos již druhý vrchol půdního sucha, kdy dva nejhorší stupně zasahovaly v sobotu zhruba polovinu území a alespoň něj…
NKÚ: Přínosy dotací na lepší hospodaření se srážkovou vodou nelze posoudit
Kvůli nejednotnému systému měření dopadů nelze spolehlivě posoudit přínos dotací ministerstva životního prostředí na lepší hospoda…
Veterné zóny čaká rozhodujúci moment. Štát o nich musí presvedčiť vlastné regióny
Po mesiacoch sporov sa projekt akceleračných zón pre veterné parky dostáva do fázy, ktorá ukáže, či Slovensko dokáže skĺbiť rozvoj…
Mimořádné sucho deptá farmáře, rybáře i celé vesnice. Trpí zejména pás území od Polabí přes Vysočinu až do jižních Čech
Farmář Jaroslav Kopista z Úhřetic na Pardubicku bere do ruky utrženou rostlinu hrachu a přeměřuje ji pravítkem. „36 centimetrů. To…
Australská vláda žaluje 3M za znečištění vojenských základen
Australská vláda podala žalobu na americkou firmu 3M kvůli znečištění 28 vojenských základen chemikáliemi PFAS obsaženými v hasicí…
Kalendář akcí
Nová tarifní struktura – koho zvýhodní a koho potrestá?
NE•RS 2026
European Sustainable Energy Week 2026
Česko-slovenské energetické fórum
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.