Návrhy vědců na vypuštění dolní nádrže na Nových Mlýnech starostové nerozporují

Strachotín a Dolní Věstonice z přítomnosti nádrže nijak neprofitují. Ani z turistického ruchu, ani z vody samotné, kterou nemohou k ničemu využít. "Nejvýše můžeme někdy zavlažit fotbalové hřiště," řekla Jaroslava Mikáčová (STAN) ze Strachotína. Jediná obec, která má příjmy z turistického ruchu, je Pavlov. "U vody je kemp YachtClub, odtud máme poplatky za ubytování, a pronajímáme nějaké pozemky u vody," řekl starosta Zdeněk Duhajský (Pro obec Pavlov).

Že je potřeba širší společenská diskuse, jíž se zúčastní odborníci, se domnívá jeden ze zastánců vypuštění - rostlinný ekolog z Vídeňské univerzity Kryštof Chytrý. Jeho slovům přikládá váhu starostka Dolních Věstonic Jaroslava Rajchlová (Věstonický spolek). "S ním a jeho manželkou spolupracujeme na některých zelených projektech. Jsou to chytří lidé, žádní ekoteroristé. Problém bych s vypuštěním neměla. Sinice jsou rok od roku horší a je to smradlavá močka," ohodnotila kvalitu vody Rajchlová. Turisté, kteří do obce přijíždějí, jedou podle ní za vínem a cyklistikou, nikoliv za vodní hladinou.

S Mikáčovou se však shoduje v tom, že zápach je cítit pouze u vody, v obci už nikoliv. Voda bývá zelená na nádržích každoročně několik týdnů až měsíců.

Starostky připomněly i to, že někteří místní byli proti stavbě nádrží, které postupně v 70. a 80. letech zatopily unikátní lužní lesy. "Byl proti tomu i náš první porevoluční starosta," řekla Mikáčová. Obě připomněly také potíže s komáry, kteří byli součástí soužití s lužními lesy a kteří s napuštěním přehrady víceméně zmizeli.

Lidé v obcích se však o budoucnost nádrží příliš nestarají. "Když na to sama nezavedu hovor, tak to neřeší," řekla Mikáčová. Podle Duhajského diskuse v obci zatím žádná nebyla. "Ale je to téma, které se asi začne řešit," soudí.

Nádrže byly definitivně napuštěné v roce 1989 a byly stavěné jako protipovodňová ochrana a zásobárna závlahové vody. Pro druhý účel však prakticky neslouží. Přestože soustava tří nádrží je druhou největší vodní plochou v Česku, kvůli malé hloubce, jež dosahuje maximálně zhruba sedmi metrů, je zásoba vody menší a odpovídá například Vranovu či Dalešicím.