Europoslanci podpořili odklad pravidel metanového nařízení o tři roky

Odklad o tři roky podpořilo 341 europoslanců, 225 jich bylo proti a šest se zdrželo hlasování. Z českých europoslanců jich hlasovalo pro 17, proti byla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová a čtyři europoslanci se hlasování nezúčastnili. "Hlasovala jsem proti tříletému odkladu evropského nařízení o metanu. Metan je jeden z hlavních skleníkových plynů, takže omezení jeho emisí je důležité pro ochranu klimatu," uvedla pro ČTK Gregorová. "Podle dostupných studií nařízení svoji implementací nijak neohrožuje energetickou bezpečnost Evropské unie a nemělo by žádný významný vliv na ceny pro spotřebitele. Jde pouze o další vyjednanou úlitbu fosilní lobby, které dělají evropští lidovci prodlouženou ruku v parlamentu," dodala.

Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) se dnes spojila s krajně pravicovými europoslanci, aby odklad prosadila, poznamenal bruselský server Politico. Jde podle něj o další případ, kdy největší politická skupina v Evropském parlamentu překročila dosavadní tabu a spolupracovala s krajní pravicí při prosazení legislativy, která oslabuje pravidla na ochranu životního prostředí.

Návrh podpořili poslanci z krajně pravicových skupin Patrioti pro Evropu, do níž patří Národní sdružení Marine Le Penové, a Evropa suverénních národů (ESN), jejíž součástí je německá strana AfD. Pro hlasovali také Evropští konzervativci a reformisté (ECR) italské premiérky Giorgie Meloniové. Většina europoslanců z dalších středových a středolevicových skupin, včetně Obnovy Evropy (Renew Europe), frakce socialistů a demokratů (S&D) a Zelených, tříletý odklad odmítla.

Metanové nařízení zavádí přísnější pravidla pro emise metanu při těžbě a dovozu ropy a plynu do Evropské unie. Česko spolu s dalšími zeměmi žádalo odklad celé normy kvůli obavám, že by nové povinnosti pro firmy mohly vést k narušení dodávek ropy a plynu.

Nařízení vstoupilo v platnost v srpnu 2024 a je zaváděno postupně. Pravidla, která měla začít platit 1. ledna 2027, by zahraničním dodavatelům ropy a plynu do EU ukládala povinnost monitorovat a vykazovat emise metanu. Právě na to se soustředily obavy některých členských států, podle nichž ve třetích zemích není dostatek měřičů a nezávislých ověřovatelů. Metan je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem přispívajícím ke globální změně klimatu.

Česká republika na problém upozorňovala už na jaře. Čeští zástupci společně s představiteli dalších států v dubnu Evropskou komisi vyzvali k odkladu klíčových povinností dovozců. Babiš následně napsal dopis předsedkyni komise Ursule von der Leyenové. Obavy mezitím zesílily v souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě a přerušení dopravy v Hormuzském průlivu. Některé členské státy upozorňovaly, že přísné požadavky na dovoz by za napjaté situace na energetických trzích mohly zkomplikovat nebo dále zdražit dovoz plynu a ropy do EU.

Spojené státy, které jsou největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy, v červnu varovaly EU, že pravidla týkající se metanu by mohla narušit dodávky paliv. Tento postoj podpořily také některé společnosti včetně ropného gigantu ExxonMobil. Šéfce Evropské komise následně napsal i francouzský prezident Emmanuel Macron a také on požádal o odklad.

Komise nakonec letos v říjnu navrhla roční odložení některých povinností dovozců. Podle Evropského parlamentu by ale dovozci ropy, plynu a uhlí měli mít více času prokázat, že jejich dodavatelé dodržují pravidla pro monitorování, vykazování a ověřování emisí metanu srovnatelná s unijními požadavky.