Hospodářská komora: K energeticko-klimatickému plánu chybí ekonomická analýza

Kvůli nevyjasněným dopadům na ekonomiku vláda projednání energeticko-klimatického plánu v červenci odložila. Aktualizovaný dokument počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě z 18 procent na 30 procent do roku 2030 či s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033. Z materiálu naopak oproti dřívější verzi vypadla část o systému emisních povolenek na paliva, což by zdražilo benzin. Dokument vyžaduje EU.

"Je nepřijatelné, že takto významná strategie, která se na evropském poli stává pro ČR závazkem, je předkládána vládě bez komplexní analýzy ekonomických dopadů i bez ověření dopadů na naši konkurenceschopnost, a to zejména z hlediska celkových nákladů na energie placené odběrateli, včetně průmyslových zákazníků," uvedl viceprezident HK Filip Dvořák.

HK má zároveň pochybnosti o tom, do jaké míry plán zohledňuje tempo vývoje ekonomiky či aktuální výzvy v průmyslu. "Plán stojí na modelování budoucnosti české energetiky, které ale nebylo podrobeno ověření realizovatelnosti z hledisek financovatelnosti a technicko-technologického. To může být pro český energeticky náročný průmysl doslova smrtící," dodal Dvořák. Nepřehledné je podle něj také zavádění systému EU ETS 2, který se týká nových emisních povolenek. Za pozitivní HK naopak považuje to, že kabinet do plánu doplnil potřebu dobudování 3000 megawatt řiditelných zdrojů.

Hospodářská komora i Svaz průmyslu se ohradily vůči tomu, že kabinet podle nich nevypořádal jejich připomínky k energeticko-klimatickému plánu. "Naše připomínky nebyly nikdy řádně vzaty v potaz. Spokojeni nejsme ani s průběhem přípravy a schvalování finální verze dokumentu," řekl Urban. "Z politických důvodů zmizel konkrétní český závazek v oblasti emisí, který po nás sice explicitně nevyžaduje legislativa, ale který implicitně vyplývá ze všech dílčích cílů. Naopak v plné výši zůstal nerealistický cíl v oblasti úspor energie, jehož nesplnění předpokládají i modelované scénáře," doplnil.

Energeticko-klimatické plány mají Evropskou komisi informovat zejména o tom, jakým způsobem hodlají jednotlivé státy přispět k cílům unie v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů.