Ministr Červený chce v Bruselu řešit změny v systému emisních povolenek i obaly

Jak vyplynulo z dokumentu, který se dnes dostal na veřejnost, šest členských států EU, včetně České republiky, vyzvalo Evropskou unii, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. Klimatická politika podle nich musí odrážet novou realitu, zejména současné geopolitické krize a mimořádně vysoké ceny energií. V takzvaném non-paperu, do kterého nahlédla ČTK, země vyzývají například k zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Podniky si musejí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová už dříve uvedla, že systém ETS zůstává "osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu", nicméně je potřeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost.

Česká republika je jednou z unijních zemí, které hlasitě požadují změnu systému emisních povolenek EU ETS. Po skončení březnového summitu EU premiér Andrej Babiš uvedl, že Česko bude dál hledat spojence pro své návrhy, mezi něž patří vynětí energeticky náročného průmyslu ze systému povolenek do roku 2034. Evropská komise by měla revizi systému emisních povolenek EU ETS1 představit 15. července.

"Nebudu prozrazovat úplně všechno, protože posílat mediální vzkazy diplomatickým partnerům není úplně ideální. Jednání má vždy probíhat za zavřenými dveřmi," řekl Červený před schůzkou, která se koná z českého impulsu. "Naším cílem je udržet energeticky náročná odvětví na území Evropské unie a naše firmy na tuzemském trhu. Tím, že tyto firmy vyženu, nic neřeším. Ono to vypadá vždycky na papíře velmi pěkně, ale pojďme se bavit o tom, jaká je skutečnost," dodal ministr.

Hlavní zásadou pro jakoukoli vládu členského státu EU by podle něj mělo být, že klíčová odvětví je třeba udržet v Evropě. "Musíme pro něj najít nějaká pravidla hry, která bohužel nebo bohudík nebudou ideální pro ostatní, ale železárny si musíme udržet, chemický průmysl také," řekl novinářům Červený.

Spojence si podle něj Česko hledá po celé Evropě. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na nedávné návštěvě Říma uvedl, že Česká republika bude ve snaze o zásadní změnu emisních povolenek spolupracovat právě s Itálií. Dnes zveřejněný non-paper kromě Česka podpořilo i Bulharsko, Řecko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Ministr Červený řekl, že ještě dnes ráno hovořil s francouzskou ministryní životního prostředí, minulý týden se pak osobně setkal s polskou ministryní. "Jsme v komunikaci s Němci, koneckonců já sám jsem byl v Saské republice a těch jednání určitě ještě podnikneme spoustu," uvedl český ministr životního prostředí.

Červený se už minulý týden při jednání s eurokomisařkou pro životní prostředí Jessikou Roswallovou v Praze zabýval i novým obalovým nařízením EU, které má minimalizovat množství obalového a odpadového materiálu a které má začít platit letos 12. srpna. Stejné téma chtěl probrat i s eurokomisařem Hoekstrou. "My nejsme proti tomu zákonu, jsme jenom proti špatně nastavené implementaci v tento moment," řekl Červený novinářům. Dodal, že už o tomto tématu v Bruselu v úterý jednal i jeho náměstek Vladislav Smrž.

Evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) se týká veškerých obalů a obalového odpadu bez ohledu na materiál nebo původ. Zavádí například povinné testování obalů, povinnou recyklovatelnost či označování obalů. Jak Červený řekl už dříve, hrozí, že by pro zavádění opatření nestačila pouze jedna vlna, ale musely by být tři, tedy že by firmy musely měnit obaly opakovaně.

"Jedna vlna stojí 18 miliard eur pro celý evropský průmysl, tedy v případě nejhorší varianty by se jednalo o 54 miliard eur. To by způsobilo každému obyvateli EU náklady ve výši 240 eur, tedy až 6000 korun," uvedl ministr minulý týden.

Dvouletý odklad platnosti unijního obalového nařízení požadují zástupci českého průmyslu i obchodu, mimo jiné Hospodářská komora, Potravinářská komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) a Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Podle Hospodářské komory k nařízení stále chybí řada prováděcích předpisů, a proto není možné jeho požadavky naplnit.