Státy EU a europarlament se dohodly na změně pravidel pro emisní povolenky

"Nová pravidla posílí schopnost rezervy tržní stability zasahovat na trhu prostřednictvím případného budoucího uvolňování povolenek, které má evropský průmysl chránit před extrémními cenovými výkyvy. Zároveň mají vysílat jasný signál trhu a zachovat pojistky proti nadměrnému přebytku povolenek," uvedla Rada EU. Předběžnou dohodu musí ještě formálně schválit jak Evropský parlament, tak státy EU.

Rezerva tržní stability pomáhá regulovat množství povolenek na trhu. Snižuje jejich nabídku na trhu v případě přebytku a naopak je uvolňuje při jejich nedostatku, aby pomohla stabilizovat ceny. Komise již dříve uvedla, že jejím cílem je zvýšit stabilitu a předvídatelnost. Změnu systému emisních povolenek žádá mimo jiné český premiér Andrej Babiš.

"Od zahájení fungování mechanismu zneplatňování v roce 2023 bylo zneplatněno a staženo z trhu více než tři miliardy emisních povolenek. Tím se obnovila rovnováha mezi nabídkou a poptávkou a řešil se historický přebytek povolenek, který se v systému ETS nahromadil," stojí v prohlášení členských států EU. "Zatímco návrh komise počítá s trvalým zastavením mechanismu zneplatňování povolenek, spolunormotvůrci se předběžně dohodli na kompromisním řešení: mechanismus zneplatňování zůstane zachován, ale hranice pro zneplatňování se zvýší ze současných 400 milionů na 700 milionů povolenek," dodává text.

Návrh komise souvisel s obavami ohledně budoucího nedostatku povolenek. Pokud by se všechny přebytečné povolenky nad hodnotou 400 milionů dál rušily, jako tomu je doposud, mohlo by jich v budoucnu zbývat příliš málo. To by mohlo zvyšovat tlak na jejich cenu a náklady průmyslu.

Europarlament a Rada EU se ale dohodly, že chtějí zachovat pojistku proti opačnému problému - příliš velkému přebytku povolenek. Povolenky se tedy budou dál rušit, ale až tehdy, když jich bude v rezervě více než 700 milionů místo dosavadních 400 milionů. V rezervě tak zůstane větší zásoba pro případ, že by povolenky později chyběly.

"Tato dohoda je prvním krokem k budování systému ETS pro příští desetiletí. Dokazuje, že ambiciózní klimatická politika a konkurenceschopnost průmyslu mohou a měly by jít stejným směrem," uvedl italský europoslanec Piefrancesco Maran z frakce socialistů a demokratů (S&D), který je zpravodajem návrhu. "Zvýšením hranice pro zneplatňování dáváme rezervě tržní stability větší schopnost zasahovat a větší pružnost při řešení nerovnováhy na trhu a zajišťování cenové stability, přičemž chráníme integritu systému ETS v EU," dodal. Revize ETS musí podle něj podnikům i občanům dokázat, že Evropa může být lídrem v oblasti klimatu a zároveň posilovat svůj průmysl.

Kromě dubnového návrhu týkajícího se rezervy tržní stability přišla EK v červenci s celkovou revizí systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. V ní hovoří například o tom, že chce zachovat bezplatné přidělování povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Jednání o těchto návrzích v Evropském parlamentu teprve začala.

Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 má být zprovozněn po ročním odkladu v roce 2028 a měl by se týkat silniční dopravy či vytápění budov.

ETS je hlavním unijním nástrojem boje proti změně klimatu a není hlavní příčinou současného růstu cen energií v Evropě, poznamenala agentura Reuters. Dohodnuté změny však reagují na požadavky některých vlád, včetně Polska, Itálie či Česka, které chtějí dopad ETS na ceny elektřiny zmírnit.

Podle údajů EU tvoří náklady ETS v průměru asi 11 procent z účtu za elektřinu v Evropě. Každý stát sedmadvacítky to má ale jinak, například v Polsku je to 24 procent vzhledem k dominantní roli uhelných elektráren v jeho energetickém mixu. V Česku jde o 20 procent, podobně vysoké procento má i Itálie.