Sněmovna se mimořádně sejde k návrhu na zavedení mimořádné daně na rafinerie
Poslanci se mimořádně sejdou příští týden v pátek ke druhému čtení vládního návrhu na zavedení mimořádné daně na rafinerie. Svolání schůze s jediným bodem ohlásil před novináři předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Důvodem zavedení daně je podle vlády růst marží rafinerií v důsledku situace na světovém trhu s ropou. Daň dopadne zřejmě jen na rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově, které vlastní Orlen Unipetrol.
Daň se bude podle předlohy uplatňovat za letošní a příští rok. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Jen za letošní rok by podle ministerstva financí měla daň přinést do státního rozpočtu asi 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude možné zpřesnit až v roce 2027 podle vývoje cen.
Daň se má vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň 50 milionů korun ročně. Srovnávat se budou základy daně za zdaňovací období započatá v letech 2026 a 2027 vůči zdaňovacímu období započatému v roce 2025. Základ se vypočítá jako rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu.
Ve středu by měl debatu o daňové novele uzavřít rozpočtový výbor. Druhé čtení slouží k podávání pozměňovacích návrhů. Poslanci STAN už podali úpravu, podle níž by dani podléhali i zahraniční výrobci, kteří svou produkci exportují do Česka. Daň by odváděl dovozce. Poslanci TOP 09 v čele s Janem Jakobem chtějí snížit sazbu daně z 50 procent na 39,5 procenta. Jejich úprava by také škrtla možnost uplatnit ji jako uznatelný výdaj při stanovení základu běžné firemní daně z příjmů, aby nesnížila příjmy obcí a krajů.
Na dotaz, zda by se mimořádné zdanění mohlo rozšířit i na další sektory, Okamura řekl, že SPD je součástí těchto debat. "Diskuse probíhá, uvidíme, s čím přijdou koaliční partneři," řekl. SPD podle něho nepodpoří jakékoli další zdanění českých občanů. "Příjmy do rozpočtu je potřeba hledat jinými způsoby," uvedl Okamura.
Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) prosadila v roce 2022 kvůli pokrytí nákladů na zastropování cen plynu a elektřiny daň z mimořádných zisků zaměřenou na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Společnosti odváděly takzvanou windfall tax za roky 2023 až 2025. Celkově získal stát zhruba 114 miliard korun, což byl zlomek původně očekávaného výnosu. Největší podíl připadl na polostátní energetickou společnost ČEZ, která každý rok odvedla více než 30 miliard Kč.
Súvisiace články
Havlíček: Do ukrajinských jaderných elektráren by mohly putovat české součástky
České firmy by mohly dodat součástky do ukrajinských jaderných elektráren. Řekl to dnes novinářům na závěr své podnikatelské mise…
Babiš v Dublinu jednal s ázerbájdžánským prezidentem, tématem byl plyn
Český premiér Andrej Babiš dnes v Dublinu jednal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, k hlavním tématům patřily dodávky…
Ropa zdražuje poté, co Trump zpochybnil nutnost dohody s Íránem
Ceny ropy dnes po předchozím poklesu mírně rostou. Přetrvávající geopolitické napětí převážilo nad nárůstem těžby, uvedla agentura…
Ukrajina tvrdí, že od konce října zasáhla pět největších rafinérií v Rusku
Ukrajinská armáda od konce října zasáhla pět největších rafinérií v Rusku, oznámil dnes generální štáb ukrajinských ozbrojených si…
Niedermayer: Slovensko a Česko radšej riskujú pokuty, než by spoplatnili emisie z áut a kúrenia. Je to ekonomicky perverzné
Európska komisia a unijná diplomacia zároveň dokončujú návrh už 22. balíka takzvaných sektorových sankcií, uviedla dnes v Európsko…
Kalendár akcií
Obchodování s emisními povolenkami – EU ETS I a II
Vodárenská infrastruktura a její financování
Energetický management pro města a obce
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.
